Sbor: 103 členů
Jednotka: 27 členů
Kategorie jednotky: JPO III/2
Kolektiv mladých hasičů: 19 členů
Pátek 29. září 2017 18:00: Členská schůze (za 9 dní)
Domů Členové Akce Fotogalerie Videogalerie Kalendář akcí Historie sboruTechnikaCo když...?Hasík do školKontakty
Běh hasičů do Svatohorských schodů
Ke stažení Z médií Odkazy
Facebook YouTube RSS
Hasík
Připojeno do sítě FreeNetPB.net

ikonka Historie sboru

Neorganizovaný způsob likvidování požáru trval staletí, až se v r. 1864 zrodila ve Velvarech myšlenka provádět boj s požárem organizovaně a založit tak dobrovolný hasičský sbor. Na celém území Čech a Moravy po vzoru velvarských hasičů se začaly zakládat další hasičské sbory mezi nimiž byl i "Dobrovolný hasičský sbor Březové Hory", založen o 22 let později, tedy 8. září 1886.

Návrh stanov dobrovolných hasičů na Březových Horách byl výborem sestaven a předložen c.k. hejtmanství v Příbrami dne 25. září 1886 a dne 16. října 1886 výnosem c.k. místodržitelství v Praze byl povolen Sbor dobrovolných hasičů v obci Březové Hory.

U zrodu sboru dobrovolných hasičů stálo jen 20 zakládajících členů, ale brzy se jejich řady rozšířily.

Po založení dobrovolného hasičského sboru převzal sbor do užívání jednu ruční čtyřkolovou obecní stříkačku a 3 závodní, náležející c.k. hornímu závodu, které hasičský sbor udržoval v pohotovostním stavu za určitou úhradu.

Snem a snahou hasičského sboru bylo míti svoji ruční stříkačku, což se jim splnilo, neboť dne 4. dubna 1889 byla přivezena z Prahy od firmy R. A. Smekala nová čtyřkolová ruční stříkačka za 2.300 zl. Současně se zakoupily kožené přilby u firmy Schvaba na 15 měsíční úvěr, zálohově složeno 100 zl. Znak na přilbě měl být městský.

Poprvé zasáhl sbor při požáru dne 10. července 1887 v Příbrami. Za statečné působení dostal sbor od příbramských hasičů 20 zl., pan Filip Matějka dukát a Václav Vlček stříbrný dukát.

Úsek, kam až mohl hasičský sbor vyjíždět k požárům byl stanoven c.k. horním radou. Byl to Rožmitál, Obecnice, Dubno, Milín a Trhové Dušníky.

Velkým a památným dnem pro hasičský sbor byl 16. červenec 1889, kdy se konal na Březových Horách první sjezd a valná hromada Župní hasičské jednoty podbrdské. Při této příležitosti se konalo na Březových Horách veřejné cvičení, kterého se zúčastnilo 2.500 občanů, z toho bylo 495 krojovaných hasičů z celého okolí. (Lochovic, Litně, Zdic, Dobřichovic, Hudlic, Berouna, Bikoše, Cerhovic, Zbiroha, Mýta, dále z Dobříše, Obořiště, Obecnice, Dolních Hbit, Příbrami, Vranovic, Lázu, Hříměždic, Dubna, Věšína, Rožmitálu, Smolotel, Březnice, Milína, Pečic, Zduchovic a Bohutína).

31. května 1892 došlo k velké hornické tragedii na dole Marie. V poledních hodinách čekalo na nárazišti 29. patra několik havířů, připravených na výjezd. Jeden z nich si s největší pravděpodobností čistil kahanec a část žhavého knotu odhodil do sklípku pod nárazištěm, kde byl hořlavý odpad. Vznikl velký důlní požár, který pronikal až na 18. patro, tedy 600 metrů vysoko. 400 m3 dřeva se proměnilo záhy v 630.000 m3 jedovatých plynů, kterými přišlo o život 319 horníků z 53 obcí a osad. Největší počet obětí - 73 bylo z Březových Hor. Nejdříve po dole Marie byl zamořen plyny důl Ševčínský, pak Vojtěch, potom Prokop a posléze Anna. Oběti důlní katastrofy byly nalezeny ještě na 24. patře, tedy 700 m od dolu Marie. K záchraně horníků sfárali dobrovolní zachránci mezi nimiž byl cvičitel August Žlutický, četař Václav Kott, rotař Antonín Nedbal, Josef Petráň, Adolf Šefla, František Sláma, Josef Vondruška a důlní Antonín Pešek. Činy zachránců byly obdivuhodným sebeobětováním, neboť jejich jediným bezpečnostním opatřením byly v octě namočené šátky, ovázané kolem úst. Při záchraně svých druhů sami zahynuli v hlubinách šachty. Jejich jména jsou zvěčněna na pamětní desce v březohorském kostele.

Tato důlní katastrofa vzbudila pozornost v celém světě a dostala se ke slyšení do říšského sněmu. Za těchto těžkých chvil přijel do Příbrami 4. června 1892 tehdejší poslanec říšského sněmu a pozdější president T. G. Masaryk, aby sám poznal rozsah důlní katastrofy a mohl v říšském sněmu intervenovat ve prospěch pozůstalých vdov a 961 sirotků. Oběti důlní katastrofy nezapadly v zapomnění, zejména jejich zachránci. Správní výbor hasičského sboru se usnesl postavit pomník cvičiteli hasičského sboru Augustinu Žlutickému, který položil život pro své kamarády. Na zhotovení pomníku byla prováděna sbírka, na které se finančně podílelo 40 hasičských sborů z okolí Příbrami i ze vzdálenějších hasičských žup. Pomník byl postaven a ve spolupráci s Jednotou divadelních ochotníků odhalen na březohorském hřbitově dne 20. srpna 1893, za účasti veřejnosti.

Hasičský sbor Březové Hory zaujímal čelné místo mezi okolními hasičskými sbory v rámci župy. Velitel Josef Sehöffel byl zvolen župním dozorcem a v r. 1896 zastával již funkci župního místopředsedy, byl čestným členem hasičského sboru Březové Hory.

Dne 17. června 1901 přijíždí do Karlova Týna rakouský monarcha a císař František Josef I., jehož uvítání se zúčastnilo 20 členů z Březových Hor.

V roce 1906 dostal sbor k dispozici od horního závodu skladiště na dole Marie, kde hasičský sbor je až do nynější doby.

Dne 26. července 1914 byla Srbsku vypovězena válka říší Rakousko - Uherskou, která se postupně rozrostla v první světovou válku. Při mobilizaci bylo ze sboru odvedeno 35 členů. Zaměstnanci horního závodu byli osvobozeni od vojenské služby, proto se někteří členové vrátili, ale na frontu jich odešlo 21.

Ihned po skončení první světové války byly odstraněny všechny německé nápisy, které byly také na vozech a stříkačkách. Na základě zákona o zrušení titulů, řádů a vyznamenání vydaných v období rakouské monarchie, pozbyla platnost i medaile za 25 letou činnost v hasičském sboru. Koncem roku 1920 měl hasičský sbor celkem 219 členů. Za účasti členů požární komise byly provedeny protipožární prohlídky ve všech domech na Březových Horách, což svědčí o velké poválečné aktivitě společenských organizací na Březových Horách.

Dne 24. září 1920 uvítal hasičský sbor počtem 20 členů ve stejnokrojích prvního presidenta ČSR T. G. Masaryka, který si prohlédl obě města, Anenský důl a potom odjel autem na prohlídku stříbrné hutě, odkud se vrátil na jeho letní sídlo do zámku v Hluboši.

Blížil se rok 1936, na který připadlo 50 leté výročí trvání hasičského sboru. Uvažovalo se již o zakoupení motorové stříkačky a dopravním prostředkem od firmy Českomoravská Kolben - Daněk za 45.000 Kčs. Souprava byla dodána již 25. dubna 1936 a veřejnosti předvedena dne 17. května 1936 v rámci oslav.

Nařízením České zemské hasičské jednoty bylo v roce 1940 uloženo přepsat na stříkačkách a autech nápisy německo-česky. Přepadením Sovětského svazu německými vojsky v roce 1941 vypukla druhá světová válka.

Činnost hasičského sboru v době války řídil dosazený komisař, na jehož příkaz bylo 30 lidí doplněno do hasičského sboru, aby byla zesílena protipožární ochrana.

Nástupy při náletech byly 2x až 3x denně. Ještě dne 3. května 1945 bylo město bombardováno a členové odklízeli trosky a nevybuchlé zápalné prostředky.

Konečně nadešel 5. květen 1945, den národně demokratické revoluce. Celý národ povstal na svržení nenáviděného německého fašismu. Téměř holýma rukama šel do boje s dosud silným nepřítelem, kterého počal odzbrojovat. 50 hasičů z Březových Hor pochodovalo k radnici, aby byli k dispozici nově vytvořenému revolučnímu národnímu výboru.

Hasičský sbor nastoupil obrannou službu, vyzbrojen pistolemi a granáty získanými odzbrojením německých vojáků. Hasiči zajišťovali dopravní a zajišťovací službu na Březových Horách až do 20. května 1945.

Hasičský sbor měl již vycvičené členky i jako samaritánky, dále žáky a žákyně. Samaritánský kurs vedl MUDr. Jaroslav Ptáček, který během roku provedl 9 přednášek, praktických ukázek a vyškolil několik členek schopných poskytnout první pomoc. Tyto kurzy pokračovaly pak i v dalších letech.

V roce 1948 ředitelství Rudných dolů zakoupilo hasičskému sboru dopravní prostředek zn. Aero, který si sbor na vlastní náklady upravil a na voze odpracoval 925 hodin. Toto vozidlo sloužilo sboru až do r. 1973. Za 50 letou aktivní činnost v hasičském sboru byla Janu Haškovi udělena zlaté medaile v roce 1949.

Hlavní velitelství požární ochrany ministerstva vnitra a Ústřední výbor čsl. hasičstva dne 1. června 1952 vyhlásil soutěž o nejlepší požární družstvo v rámci okrsku, okresu, kraje a ČSR, která se každoročně opakovala. Jíž v roce 1953 se do okrskové soutěže zapojilo z Březových Hor jedno družstvo mužů, žen a žáků. Družstvo žáků se probojovalo až do krajského kola, kde získalo páté místo.

Vzhledem ke stále zvýšené zástavbě města Příbrami, stávající požární technika již nevyhovovala, a proto v r. 1963 bylo požárnímu sboru přiděleno nové speciální vozidlo značka Trambus RTH-706 v ceně 256.000 Kčs.

Rok 1971 byl pro požární sbor významný také tím, že v prostorách dolu Marie, vedle stávajících garáží, byla zahájena přístavba sborovny, skladu a sušící věže na hadice, nákladem 340.000 Kčs. Stavba byla dokončena v roce 1972 a předána s novým nábytkem do užívání požárnímu sboru Březové Hory.

V lednu 1979 se organizace rozloučila na Hvězdičce s bývalým funkcionářem Z0, předsedou MV SPO s. Františkem Brožem, který zemřel po krátké nemoci ve věku 56 let. Za MěstNV se rozloučil se zesnulým s. Jaroslav Polák, za 0V SPO předseda s. F, Melichar. O dva roky později jsme doprovodili na poslední cestě mladého nadějného člena podpraporčíka Jiřího Krýsla, který se stal obětí rozbouřené Kocáby dne 20. července 1981 u obce Velká Lečice, když prováděl záchranu ohrožených osob v zatopeném
údolí. Na člunu bylo celkem 5 osob. Velitel směny podpraporčík Jiří Krýsl, podporučík Miroslav Šmíd, praporčík František Jareš, nadrotmistr Kadlec a jeden dobrovolník Antonín Štverák. Při náhlém a prudkém nárazu vlny se člun převrátil a posádka spadla do rozbouřené vody. Začal nelítostný boj s dravým živlem o záchranu života. Po značném vyčerpání se čtyřem příslušníkům podařilo dostat z rozbouřené vody, chyběl však Jiří Krýsl. S Jiřím Krýslem se přišli rozloučit 28. července zástupci min. vnitra, KNV, ONV, OV KSČ, VB a 120 příslušníků požárních útvarů OV SPO.

SDH Březové Hory - David Hrádek a Vít Novák ©1886-2017